ZÁVĚR

Metodika vztahového poradenství nemá za cíl pojmout další (prolínající se) způsoby práce s klienty (např. občanské, sociálněprávní nebo dluhové poradenství) a jinou než poradenskou práci (např. krizovou intervenci, terapii, sociálně-právní ochranu dětí). Nepokrývá tedy všechny myslitelné situace v poradenství s jedincem, párem či rodinou. Jedná se o doporučený postup, který by měl být ve vztahovém poradenství používán. V praxi se z mnoha různých důvodů mohou vyskytnout situace, které se od doporučeného metodického postupu odchylují. Pokud se tak děje, měl by si toho být poradce vědom a tuto skutečnost si náležitě zdůvodnit. Poradce má vždy k dispozici sám sebe a svou schopnost sebereflexe, svou lidskou a profesní zkušenost, odbornou literaturu, profesní společenství či další formy vzdělávání a profesního rozvoje, včetně nezastupitelné intervize a supervize.